Úroky klesají

Jestli bylo na polistopadových (míněn rok 1989 a doba tomuto následující) i nedávných letech značné inflace něco pozitivní pro střadatele, byla to jedině skutečnost, že se u aspoň některých vkladů pohnulo směrem nahoru i úročení. Sice se to v nedávné době nijak mimořádně nedotklo běžných účtů, ale jinde byly úroky o poznání vyšší než za dob nízké inflace či dokonce deflace. A i když inflace znehodnocovala vklady víc, než kolik úroky zvládaly kompenzovat, aspoň to s vyššími úroky líp vypadalo. Což mohu potvrdit, protože jsem po letech konečně zase našel finanční produkt, do kterého se vyplatilo přebývající peníze vložit.

Nyní se ale máme připravit na trend opačný. Klesá inflace, a to znatelně, a tudíž ji následují svým poklesem i úroky u většiny vkladů. Inu, peníze se neznehodnocují, banky jich tolik nepotřebují, a tak je často po dobře vypadajících úrocích.

A když někde doposud vyšší úročení z nedávné doby přetrvává? Pak většinou jenom díky tomu, že musí střadatelé plnit určité podmínky, za něž se finančním ústavům vyplácí pustit chlup. A to jsou třeba případy termínovaných vkladů nebo účtů, u nichž se musí dejme tomu provést určitý počet plateb kartou a podobně. Na čemž si banky vydělají víc a víc tedy nabídnou i na úrocích.

Ale úroky jdou prostě dolů. Aspoň pokud zase nestoupnou úrokové sazby České národní banky, jež ale v poslední době klesaly, a i dále mají klesat. A tak zatím nabízejí poměrně vysoké úroky u spořicích účtů Airbank, Banka Creditas, Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka, J&T Banka, Komerční banka, Max banka, mBank, Moneta Money Bank, Oberbank, Raiffeisenbank, Trinity Bank i UniCredit Bank, ale kdo ví, jak dlouho u nich tato štědrost ještě vydrží.

A doufejme, že moc nevydrží. Protože čím jsou tu nižší úroky, tím nižší je inflace. A čím menší je inflace, tím se mají střadatelé lépe. I bez přehnaných úroků.