Šetřit lze, když je z čeho

Ať už u nás panoval jakýkoliv režim, vždycky bylo pro lidi žádoucí neutratit všechny peníze hned a odložit si pro jistotu nějaké i na později. Vždycky tu totiž byla určitá možnost, že přijdou časy, kdy nebudou příjmy dostačující a kdy se nějaké ty úspory určitě hodí. A tak jsme si ukládali peníze na vkladní knížky a později i na další produkty finančního trhu, které se nám nabízely. A čím déle se náš finanční sektor rozvíjí, tím víc možností využití odložených peněz máme.

Dnes už je rozhodně nemusíme ukládat do slamníku, někam zakopávat a podobně. Jednak to není právě bezpečný způsob, jak s nimi naložit, a jednak by to dnes bylo i kvůli inflaci jednoznačně ztrátové počínání. Dnes už tedy máme i běžné a spořicí účty, máme tu akcie, dluhopisy i jiné cenné papíry, jsou tu různé fondy, banky i kampeličky, a každý tak najde něco, co mu bude aspoň relativně nejlépe vyhovovat.

Ovšem aby někdo mohl takové nabídky využít, musí mít v první řadě to, oč u nich jde, tedy peníze. Kdo je totiž nemá, tomu není žádný spořicí produkt k ničemu, protože do něj nemá co investovat.

A je docela smutné, že v dnešní finančně napjaté době mají četné domácnosti tolik problémů se svým rozpočtem, že už jim nezbývají prostředky, které by se někam uložily. A vklady se tak často místo rozhojňování naopak vybírají.

Kvůli rostoucím cenám a potřebě kupovat si to, co lidé v době pandemie oželeli, tak klesá množství finančních prostředků, které lidé ukládají do našich bank, a naopak se vybírá, v důsledku čehož poklesly celkové vklady našich domácností. A je tu pořád víc lidí, kteří si neukládají peníze, protože už si to nemohou jednoduše dovolit. Jsou rádi, že vyžijí, a naopak někdy ještě snižují množství peněz ležících v bankách tím, že si berou spotřebitelské a jiné úvěry.

A nezbývá než doufat, že se situace takových lidí nebude dále dramaticky zhoršovat. Protože kdyby jim příjmy nestačily a úspory nebyly k dispozici, bude skutečně zle.