Rovnost je v nedohlednu
Vždycky byli mezi námi lidmi jak ti chudší, tak i ti bohatší, a samozřejmě i ti vysloveně chudí a vysloveně bohatí. Tato situace byla a je všeobecná, a to ať už porovnáme jednotlivé kontinenty, státy nebo třeba i občany jedné a téže země a třeba i určitého místa v téže zemi. Vždycky byli všude ti, jimž se vedlo ekonomicky líp, a ti, jimž bylo naopak hůř. A pokud se podíváme na trend, který tu panuje, pak se ekonomické poměry různých lidí spíše stále více liší, než aby se vyrovnávaly.
I v roce 2022 tomu tak bylo. I v tom došlo k dalšímu nárůstu oné pomyslné propasti mezi chudými a bohatými. Tedy bohatí lidé ve světě spíše bohatli a chudí spíše chudli. A zatímco tak na jedné straně výrazně zbohatli miliardáři, těžící hlavně ze zisků z potravin a energií, došlo i k nárůstu extrémní chudoby ostatního obyvatelstva. A extrémně chudých lidí ve světě přibývá a přibývá. Jak to potvrzuje před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu organizace Oxfam.
Pětadevadesát procent potravinářských a energetických korporací dosáhlo v loňském roce dvojnásobného nárůstu svých zisků a zisky bohatých byly často přímo nepředstavitelné, zatímco se na druhé straně museli obyčejní lidé uskromňovat i na naprostých nezbytnostech, jako jsou potraviny.
Miliardáři tak podle Oxfam zažívají zlatou éru. Jenom za poslední dekádu zdvojnásobili své jmění a v posledních dvou letech bohatnou denně v průměru o 2,7 miliardy dolarů, zatímco přinejmenším 1,7 miliardy pracujících lidí žije v dnešní době v zemích, kde je inflace vyšší než mzdy. A přes osm set milionů lidí, tedy desetina světové populace, hladoví.
Podle Světové banky je to rekordní nárůst nerovnosti od konce druhé světové války. Za celou tuto dobu nebylo nikdy tolik bankrotujících zemí jako dnes. A Oxfam nejen konstatuje skutečnost, ale také navrhuje řešení. Chtěla by zvýšit daně pro mimořádně bohatou část populace. Což by mělo být řešením dnešní krize. A člověk to chápe. Jenže současně kdekdo rozumně uvažující ví, co to obnáší. Vždyť i u nás o tom víme z dob socialismu své. A rozhodně nebyl důvod si to pochvalovat.
