Miliardy létají vzduchem

Už dávno se u nás stalo tradicí, že chceme své vlastní bydlení, pokud je to aspoň trochu možné. A aby to možné bylo, bereme si nejednou i hypotéky. Protože nám vlastní peníze zkrátka nestačí. Děje se to už po léta a ani loňský rok nebyl v tomto ohledu výjimkou.

I když se prý loni trh s bydlením dočkal poklesu, tedy ubylo poskytnutých hypoték, přesto si našinci vzali úvěry ve výši 217 miliard korun, aby si za tyto peníze koupili svoje vlastní bydlení. Pro banky a stavební spořitelny to znamenalo pokles o šedesát procent ve srovnání s mimořádně úspěšným rokem 2021, na obvyklou úroveň předcházející zmíněnému rekordnímu roku.

Onen pokles se dal vlastně očekávat. U hypoték vzrostly jejich sazby, stoupla inflace a národní banka zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték, a tak prostě poskytly banky ‚jen‘ 163 miliard korun a stavební spořitelny 54 miliard korun. Skončily nízké úrokové sazby, podražily nemovitosti, ekonomice se také nijak valně nedařilo, a tak se prostě trh zpomalil. A obdobně prý na tom budeme i v roce letošním.

V průběhu loňského roku se snižovala i výše jednotlivých hypoték, jež dosahovaly v prvním čtvrtletí v průměru více než tří milionů korun a ve čtvrtletí čtvrtém dvou a třičtvrtě milionu, což znamenalo řádově půlmilionový pokles. A zatímco v Praze a středních Čechách přesahovala průměrná hypotéka tři a půl milionu, jinde to bylo vesměs méně než tři miliony.

Ve druhé polovině loňského roku klesl zájem jak o byty a domy, tak i o objekty určené k rekreaci, což zkrátka ovlivnilo i cenový růst. A jedinými nemovitostmi, o něž zájem neklesl, byly pozemky. Kvůli vysokým cenám nemovitostí a energií se pak zájem přesunul od větších domů k těm menším, přednostně k těm s topením na tuhá paliva nebo energeticky úsporným.

A letos? Letos se prý bude trh s nemovitostmi stabilizovat. Inflace a úrokové sazby u hypoték by už neměly citelně růst. A zájem by měl být větší u stavebního spoření, které bude mít pro střadatele atraktivnější úrokové sazby.