Máme být flexibilnější

Je docela pochopitelné, že většině pracujících lidí vadí, když mají přijít o práci. Zejména když jim tato vyhovovala. Protože propuštěním ztrácejí značnou část svých existenčních jistot a třeba i budoucnost. Ale na druhou stranu velice dobře víme, jak to vypadalo za socialismu, kdy měl každý garantovanou práci a příjem, a tudíž leckdo nebyl motivován k práci a co chvíli ‚nebyli lidi‘.

Takže se přebyteční zaměstnanci musí propouštět, aby pak pracovali někde jinde, kde jsou potřeba. Ale tyto změny, tedy propouštění a nabírání nových zaměstnanců, jsou u nás poměrně komplikované. A tak zaměstnavatelé někdy nepropouštějí nadbytečné lidi a raději si je drží na svůj úkor dál, a když někoho potřebují přijmout, zbytečně otálejí, maje obavy z toho, jak se pak takového člověka zbaví, až ho zase nebudou potřebovat.

A s tím prý chce dnešní vládní koalice něco udělat. Ráda by zkrátila dvouměsíční výpovědní lhůtu na polovinu s vyšším odstupným, prodloužila tříměsíční zkušební dobu nebo zavedla výpověď z práce bez udání důvodu. To by totiž mělo údajně rozhýbat pracovní trh, aniž by to poškodilo zaměstnance, kteří by se pak stali flexibilnějšími. A podle představ ministerstva práce by to mělo začít platit už od příštího roku.

Jenže je tu jeden problém. A tím je skutečnost, že by mohli propouštění lidé také zůstávat bez práce a zatěžovat sociální systém velkými výdaji na dávkách, což si stát nemůže dovolit. Jak odbory (vlastně docela logicky) upozorňují, mohli by se pak zaměstnavatelé snadno zbavovat kohokoliv nepohodlného ze zaměstnanců, od matek s dětmi po starší a dražší zaměstnance, kteří by jinde těžko nacházeli uplatnění. A politická opozice je samozřejmě proti.

Takže uvidíme, co naše vláda do toho příštího roku vymyslí. Jestli najde způsob, jak chránit zaměstnance, a přitom zvýšit onu flexibilitu na trhu práce.