Hodíme další záchranný kruh

Kdyby mi někdo nezaplatil své dluhy, které vůči mně má, určitě by nemohl počítat s mou náklonností. Nevrácené nebo za něco nezaplacené peníze bych mu osobně v žádném případě neodpustil, pokud by nešlo o někoho, kdo je mi skutečně mimořádně blízký, a určitě bych se nespokojil s tím, že by mi tento milostivě zaplatil dluh s extrémním zpožděním a pod nejvyšším možným nátlakem, pokud bych mu slíbil, že mu za to něco odpustím. Někdo takový by mi za to zkrátka nestál. A to zejména když jde o něco tak důležité, jako jsou právě peníze.

Jenže stát není já. Stát je instituce, která je po finanční stránce daleko benevolentnější až lhostejnější. Což vidíme nejenom na rostoucím deficitu státního rozpočtu, ale i na tom, že se u nás chystá v poměrně krátké době už druhá akce jménem Milostivé léto.

Milostivé léto už jsme tu nedávno měli. A pokud vám to uniklo nebo už jste zapomněli, oč šlo, připomenu vám, že mělo jít o způsob, jak se mohli někteří naši lidé zbavit svých dluhů vůči veřejným institucím.

Lidé v exekuci měli posledně získat šanci zbavit se dluhů u veřejných institucí bez nutnosti platit úroky, které jim v souvislosti s takovými dluhy naběhly, měli dostat možnost zaplatit exekučně vymáhané pohledávky a tím se zbavit dluhů včetně úroků a penále, jež by jim byly prakticky odpuštěny.

Poprvé tato akce proběhla mezi loňským 28. říjnem a letošním 28. lednem, a kdo v této lhůtě zaplatil původní dluh a 908 korun pro exekutora, měl po problémech, vše ostatní, co s tím souviselo, mu bylo odpuštěno. A z 1,3 milionu exekucí byla tato možnost využita ve dvaačtyřiceti tisících případů.

A byť mělo jít o jednorázovou možnost, teď v září se to má tedy zopakovat. Lidé v exekuci, kteří dluží samosprávám, úřadům, státním fondům, školám, městským, státním a polostátním firmám, zdravotním pojišťovnám, České televizi a Českému rozhlasu, by se mohli zbavit výhodně těchto dluhů. A uvidíme, zda tuto neskutečnou benevolenci dlužníci využijí nebo to bude stejný v podstatě debakl jako minule.