Finance se nesmí podceňovat

Určitě nebude sporu o tom, že jsou finance něčím, co je pro nás lidi náramně důležité. Tyto jsou pro nás někdy hodně významnou záležitostí a někdy doslova vším, pro ně jsme my lidé ochotni dělat cokoliv, co si jenom umíme představit.

Finance jsou nám pochopitelně potřeba k tomu, abychom jimi platili za to, co potřebujeme a co si nedokážeme zajistit vlastními silami a tedy bezplatně. A z toho důvodu je potřebujeme mít, protože bez placení, a tedy možnosti koupit si to, co je nám zapotřebí, by nás na každém kroku pronásledoval výrazný nedostatek. A v nedostatku přece nechce nikdo žít.

A tak si lidé, kteří jsou toho schopni, logicky své peníze vydělávají, mají-li kde tak činit. To je ten nejrozumnější a nejlogičtější způsob, jak si k penězům přijít, a to proto, že lidé, kteří si vydělávají, dostávají zaplaceno za to, co udělali pro jiné, a díky tomu tito vlastně uspokojují cizí poptávku, díky nim peníze fungují. Protože kdyby se nevytvářely takovou prací různé hodnoty, nebylo by co nakupovat a z peněz by se staly jen bezcenné papírky.

Když pak lidé v našich končinách z nějakého důvodu nepracují, vesměs pobírají nějaké ty dávky od státu. Je pochopitelné, že tyto nejsou tak velké jako platy pracujících lidí, nebo by tomu tak aspoň mělo být, ale to dá zdravý rozum. Kdo pobírá finanční podporu v nezaměstnanosti nebo různé příspěvky, příplatky a doplatky ze státní kasy, bere peníze, aniž by za ně ostatním lidem něco nabízel, a to má na finance samozřejmě neblahý vliv. A kdybychom nebyli zhýčkaní sociálním státem a nespoléhali se na to, že nám tatíček stát takto pomůže, kdyby bylo nejhůř, podobnou pomoc bychom asi zrušili. Aby se ti, kteří vytvářejí svou prací hodnoty, měli finančně lépe, a ti druzí měli smůlu.

Protože tak by tomu správně mělo být. Správně by mělo platit, že ‚kdo nepracuje, ať nejí‘. A finanční prostředky by měli mít jen ti, kdo si je zaslouží.