Důchod stokrát jinak

Každý z nás jednoho dne zestárne. A pokud brzy nezemře, přijde den, kdy bude jeho údělem život v důchodu. Kdy už dotyčný nebude nejspíše pracovat a bude ho živit tatíček stát. Tedy vlastně pracující část populace prostřednictvím státu. A protože je našim lidem jasně předepsáno, kolik peněz ze svých příjmů musí státu odvádět na povinném penzijním pojištění, kolik let se musí odpracovat a jakého věku se je třeba dožít, bylo by také dobře, kdyby bylo každému jasně dáno najevo, jak za to bude v penzi žít.

Jenže všichni víme, že tak tomu není. Docela často se tu podmínky stran důchodů mění, a i když se zrovna nemění, aspoň se o možných změnách mluví. A tak už jsem i já, mající do důchodu ještě hodně daleko, zažil pěkných pár významných změn. Které nekončí ani v současnosti.

A jaké jsou změny, které můžeme v posledních mnoha letech pozorovat? Vesměs hodně nelogické. Už po sametové revoluci mluvil kdekdo z politiků o tom, že si máme na penzi šetřit, protože důchody jednou nebudou stačit k normálnímu životu, pokud ještě tedy budou vůbec existovat. A dnes je důchodový systém dávno v mínusu a musí být dotován státním rozpočtem, který je ale rovněž deficitní, aby se splnilo aspoň to, k čemu se naši vládci zavázali a zavazují. A namísto aby došlo k logickým škrtům, na něž se měli přece důchodci podle dostupných informací už před dlouhou řadou let připravit, vymýšlí se kdeco, jak jim přilepšit. Logicky hlavně proto, že jde o významnou část společnosti, jejíž hlasy sehrávají významnou roli ve volbách, a tak se jim politici snaží zavděčit.

A co to bude obnášet v letošním roce? Některým lidem se bude důchod nejen valorizovat v souladu se zákonem, k čemuž došlo naposledy od počátku tohoto roku, ale tito si třeba polepší i o takzvané výchovné na své děti. A očekává se, že během letošního roku vzrostou důchody v průměru o tisíc korun. A kde se na to vezmou peníze? Na to se mě neptejte. To já nevím. Jen to bohužel tuším. Že důchodci opět pomohou zadlužit své vlastní děti, vnoučata, pravnoučata…