Dávejme, až budeme mít
V naší zemi, a samozřejmě nejen v naší zemi, dochází v posledních měsících k citelnému zdražování. Kdo si pamatuje dřívější cenovky či nabídky, ten lehce zjistí, o kolik se situace na našem trhu vyvíjí v neprospěch nás zákazníků. A je to někdy i velice nepříjemné zjištění.
Ekonomicky smýšlející člověk by k tomuto stavu věcí dodal, že to se zkrátka stává, že tu byly dlouho stagnující ceny a rostoucí příjmy, což se teď vlastně do určité míry vyrovnává. A člověk nejen ekonomicky smýšlející, ale i trochu zlomyslný, by k tomu pak dodal, že jsme si dlouho žili nad poměry, vysávali stát a dělali dluhy, a každý mohl od počátku vědět, že to skončí právě tak, jak to skončilo. Protože je samozřejmé, že se na dnešní drahotě podepisuje třeba i válka na Ukrajině, ale za většinu problémů finanční povahy si můžeme jenom my sami. Bez ohledu na to, zda si to jsme nebo nejsme ochotni připustit.
Z mého úhlu pohledu tak byly výsledky posledních voleb terno. Obě strany, jež se podílely na posledních dvou vládách jednajících více než populisticky, co se financí týká, šly od válu, propadla i třetí tyto podporující rovněž populistická partaj, a zdálo se, že si tedy konečně začnou ti nahoře počínat rozumně. A když se začal aspoň redukovat plánovaný deficit státního rozpočtu, vypadalo to slibně.
Ale co vidíme dnes? Ti, kdo se měli pokusit naši ekonomiku spasit, si nepočínají o nic líp než jejich předchůdci. Více než milion našich domácností totiž má dostat pro dva miliony svých dětí pětitisícové příspěvky od státu. Stát, který má dluhy, kam se jenom podívá, bude rozdávat v podstatě každému pátému z nás dárky v podobě pěti tisíc korun. Prý kvůli tomu nepříjemnému zdražování.
Rodiny, které si vydělávají míň než asi 83000 korun měsíčně, dostanou ze zadlužené státní kasy pět tisíc. Protože je u nás pro ně moc draho. Ale ať počítám, jak počítám, nechápu, jak mohou trpět lidé s takovými příjmy. Až osmadvacet tisíc na jednoho člena domácnosti mi tedy nepřipadá jako almužna, ze které nelze žít. Ale podle našich dnešních vládních politiků tomu tak asi je. Chvála populismu!
