Novinky z blogu
Nebankovní hypotéka / Novinky z blogu / Veřejné finance k pláči

Veřejné finance k pláči

11. června 2023

Všichni víme, jak se u nás v poslední řádově dekádě vládne. A kdo není slepý a hluchý, ví i to, že zatímco to ani předtím nebylo žádné terno, poslední dvě odešlé vlády se na našich veřejných financích podepsaly skutečně nežádoucně a ani ta dnešní toho navzdory proklamacím moc nezlepšila. Politici nás tu prostě po léta korumpovali státními penězi, které ani neměli, nepřímo si tím kupovali nebo zkoušeli kupovat volební hlasy, a ani jejich ekonomické počínání nemělo se skutečným hospodařením moc společného. Pokud se onomu rozhazování peněz, které stát ani neměl a nemá, dá říkat hospodaření.

Vládci tu prostě provozovali a provozují pravý a nefalšovaný populismus. Tedy vládu, kdy jde hlavně o snahu zalíbit se lidem, a to ať už to stojí, co to stojí. Rozhazují se tu peníze, které si stát nevydělal, ale všude možně popůjčoval, a činí se tak vlastně hlavně proto, aby byl ve společnosti klid, aby se předešlo nežádoucímu pnutí.

A všichni vidíme, k čemu to vede. Lidé už si prostě zvykli na to, že se dá stát lehce ždímat, že tu není politická vůle jim říci ne, zvykli si, že co nezvládnou oni, to zařídí právě tatíček stát. A jak to udělá, to je jeho věc, to je jedno. Mnozí z nás se stali parazity, děsícími se toho, že by je stát mohl jednoho dne odmítnout. A že nás to vede do záhuby, to je jim v podstatě jedno. Po nás potopa.

A tak tu máme pravou a nefalšovanou krizi. Ovšem jakkoliv se mluví o chudobě mnoha našinců, nějak tu není vidět, že bychom se skutečně bolestně omezovali ve výdajích. A i stát si dál vesele jede na dluh, ač nám naše dnešní vládní síly před volbami slibovaly, že to dají do pořádku. Nedaly. A protože už není kde brát, přichází ke slovu téma vysokého zdanění bohatých, respektive těch, kdo měli v uplynulém období neplánovaně vysoké zisky. Bez ohledu na to, že je to demotivující, a čím více bohaté zdaníme, tím větší tu bude snaha peníze před státem skrýt, případně se přestat snažit. Když erár sebere, co si umane, jen aby někdo náhodou moc nezbohatnul.

A tak se dál bohatým bere a chudým dává. A dluhy rostou. A raději si nepředstavuji, kam to vlastně spěje.