Odbory šetření neuznávají

Je logické, že čím víc někomu docházejí peníze, tím víc by dotyčný uvítal, kdyby mu jich bylo dopřáváno více. A čím vyšší jsou tedy ceny, tím více je i těch, kdo chtějí dostat přidáno na mzdě, a to logicky co nejvíc. A je samozřejmé, že čím větší je takový zájem, tím více je i těch, kdo se angažují v zájmu ‚těch nebohých‘.

Je už tradicí, že odbory v podobné situaci tlačívají na vládu, aby tato polepšila všem, kdo jsou od této placeni. Protože odbory tu jsou od toho, aby hájily ony bezmocné lidičky v duelu s mocnými tohoto světa.

Jenže ono se už stalo nejednou pravidlem, že odborům nejde ani tak o službu prostému lidu, jako o své vlastní zviditelnění se a zvýšení své prestiže na úkor někoho jiného. V tomto případě celého našeho státu.

Než začala poslední jednání vlády s odbory, požadovali odboráři, aby se přidalo všem lidem ve veřejném sektoru už od července, a to patnáct procent těm se zmrazeným výdělkem a 7,6 procenta všem ostatním. Čehož se ale jak známo nepodařilo dosáhnout. Vláda se sice nechala ovlivnit, ale ne tak, jak si to odbory přály.

Výsledek? Od září by měli dostat deset procent navrch někteří zaměstnanci veřejné sféry, jichž je celkem asi 300000 a kteří jsou v prvním stupni, a od prvního ledna by se měly o stejných deset procent zvýšit i platy v ozbrojených bezpečnostních složkách.

Což se pochopitelně odborům nelíbí. Českomoravská konfederace odborových svazů by slovy svého předsedy chtěla zvýšení platů o deset procent už od nadcházejícího srpna, a co se týká bezpečnostních sborů, tam by měli dostat od zmíněného ledna přidáno všichni, a nejen někteří ze zaměstnanců. Takže se to sice podle odborů vyvíjí částečně pozitivně, ale dohoda s vládou uzavřena nebyla.

A to naštěstí. Protože za každým plošným přidáním na platech následuje zdražování. O které není co stát. A které může být lhostejné jen odborům, které za něj nenesou bezprostřední zodpovědnost. Protože těm jde jen o popularitu u lidí, kteří to nechápou.